Názory Spika a jeho démona

Autor: Angelin

Giles zabil Bena, takže i Glory. Dawn i Buffy jsou v pořádku. Portál se neotevřel, protože Spike strhnul Doca z věže s sebou. Doc to nepřežil. Spike má polámané celé tělo a je v bezvědomí. Buffy a ostatní ho autem dopravili do domu Summersovým a uložili do ložnice Joyce. Buffy mu ošetřila rány. Všichni se dávají dohromady a čekají, až se Spike probudí. Ten se ve svojí hlavě dohaduje se svým (démonem) druhým já.

,,Jsi naprostý idiot! Jinak tě ani nejde pojmenovat! Takle se nechat zřídit kvůli tomu klíči! A to jenom proto, že miluješ přemožitelku. To je další důkaz toho, že si absolutní blázen! Když ses nechal od té šílené bohyně zmlátit, ignorovals mě, ale teď se se mnou budeš bavit!"

,,Proč bych to měl dělat. Je to moje věc! Ty do toho nemáš co kecat! A není to klíč, ale Dawn!"

,,Á, tak pardon pane Velkej ochránce všeho lidstva. Ty si vážně zešílel! Jak si ještě vůbec můžeš říkat Spike?! A mimochodem to tělo, které teď vypadá jako špatně zamíchaná kaše je i moje!"

,,Já rozhoduju o svém těle. Ty seš celou dobu zalezlej tady, takže mi nemáš co vykládat a sklapni. Potřebuju si odpočinout.

,,No to je moc hezký! Ty, že si William Krvavý?! Zajímalo by mě, jak si dokázal celému světu, že si lidi mučil železničními hřeby?! Vždycky si byl jenom měkota!"

,,To není pravda. Zabil jsem stovky....tisíce lidí!" Snažil se obhájit svoji slavnou minulost.

,,Jo, to je pravda. Buď to bylo z pudu sebezáchovy, popularity a nebo pro fantazii. Je fakt, žes dokázal zabít dvě přemožitelky, ale to byla jen snaha vyrovnat se Angelusovi. Když už o něm mluvíme, víš proč je slavnější než ty? Protože má to co ty ne. Má to, co má mít správný upír: KRVELAČNOST! Tys jí nikdy neměl. Vždycky si jen někoho zachraňoval!"

,,Cože! Já, že sem někoho zachraňoval?! Řekni mi jeden příklad toho, kdy jsem někoho zachránil, ještě před tím, než jsem zjistil, že ji miluju."

,,No super! Tak fajn, klidně. Zamysli se. Kdyby si nedělal Drusille věčného bodygárda už by byla dávno jen hrstka prachu! Pak si se spojil s Buffy a pomohl si zachránit celej svět a nezapomeneme na Harmony. kdyby ses jí neujal ta husa by nepřežila ani týden! Pak ti strčili do hlavy čip a tys byl na dně. Doslova ses připlazil za přemožitelkou a žadonil, aby tě k sobě vzala. Když si pak zjistil, že můžeš ubližovat démonům, otočil ses ke starému dobrému zlu zády!!"

,,Pěkně kečáš! Jen si vzpoměň, jak jsem se snažil dostat ten čip z hlavy, abych mohl zase ubližovat! Jen se mi to prostě nepodařilo! Vraťmě se ještě k Angelusovi, když už si to načal. Kam ho ta jeho krvelačnost dovedla?! Chtěl bys snad skončil stejně?"

Démon se otřásl odporem. ,,No, je fakt, že skončil dost krutě, ale já dopad jen o chlup líp. Vždyť se podívej. Plazíš se za ní snad ještě horlivěji než on. Když nepočítám tu jeho hnusnou, mrňavou, patolízalskou a dobrosrdečnou dušičku, jsme na tom snad ještě hůř. A dneska si tomu dal korunu. Málem si zhebnul kvůli tomu mrněti a té kruté přemožitelce. Kdyby ses zdekoval možná by jsme měli šťestí a oni by tam všichni umřeli!"

,,To bych nikdy nedovolil! Nemohl bych existovat, kdybych věděl, že Buffy trpí. To se radši nechám..."

,,Jasně, jasně. To se radši nechám zabít. Bla bla bla. To jsme už jednou slyšeli!"

,,Jo a potom jsem od Buffy dostal polibek a ty ses tetelil blahem, pamatuju si to!"

,,Kecy!!! Jediná chvíle kdy jsem se tetelil blahem byla, když jsi ji ukázal kapitána Ameriku, jak se nechává vysávat. Tehdy jsi jí tak ublížil. Byla to nádhera vidět ty slzy a beznaděj smíchanou se zklamáním v její tváři. Nemělo to chybu!"

,,Ne. Bylo to právě kvůli tomu, že si věděl, že se rozejdou a ona bude volná. Tím pádem, já budu mít větší šanci. Přiznej barvu!"

,,Věděl jsem, že seš šílenej, ale abys házel své zvrácené pocity taky na mě! Najivně jsem doufal, že to máš v hlavě aspoň trochu v pořádku!"

      Trvalo to už 24 hodin. Spike se ani nepohnul. Nevydal žádný zvuk, nedýchal. Buffy si do ložnice přinesla křeslo. Postavila si ho vedle postele a hlídala ho. Dole v kuchyni měla připravených několik desítek sáčků s lidskou krví. Nevěděla, jak je Giles sehnal, ale byla mu vděčná. Budou potřebovat hodně krve, až se probere. Alex odvezl Anyu do nemocnice a Willow s Tarou odjely s nimi, protože Willow trvala na tom, že Tara potřebuje lékařskou kontrolu. Dawn se šla, po dlouhém přemlouvání, trochu prospat. Buffy jí musela slíbit, že hned jak se Spike probere, přijde pro ni. Cítila se zodpovědná za to, co se mu stalo. Buffy seděla v křesle, dívala se na něj a v myšlenkách se vracela ke všem zážitkům, co s ním prožila. Na jejich první setkání, kdy jí klidně řekl, ve který den ji hodlá zabít. Jak ho ve škole její máma majzla sekerou po hlavě a tím ji vlastně zachránila. Na jeho výraz, když před ním stály dvě přemožitelky najednou. Asi nikdy nezapomene, jak ho trefila kadidlem po hlavě, tak dobře, že se na něj sesypali celé harvany. Další zážitek, jak jí pomohl proti Angelusovi, zachránit svět. Nebo, když se vrátil znovu do Sunnydale. Mohl tehdy její mámu zabít, ale jen si s ní povídal. Nebo když našel drahokam Amara. Když mu ho chtěla vzít, snažil se jí tehdy namluvit, že shoří oba. Nebo, když na ně útočili indiánští duchové. Kdyby se tehdy nemusela soustředit na boj, popadala by se smíchy, když se snažil uhnout a přitom spadnul i se židlí. Další vzpomínka. Když se chtěli vzít. Byli pod kouzlem Willow. Ještě teď se musela trochu otřepat při té vzpomínce. Na druhou stranu, byla s ním tehdy, tak spokojená a šťastná. Nebo když je zradil a pomáhal Adamovi. Pak jim zachránil život, aby si to vyžehlil.  Opět další pokus s cílem zbavení čipu. Tentokrát se spojil z Harmony a unesli doktora. Pak ten den, kdy ji svázal a vyznával jí lásku. Je zajímavé, že když se na to teď dívala zpět, nebylo to tak hrozné. Lásku umí vyznávat krásně. Musela si přiznat, že se k němu občas chovala trvdě. Nedávná vzpomínka, když ho Glory mučila, aby jí řekl kdo je klíč. Neprozradil to. A od té doby mu vlastně tajně věří a má ho ráda.

       ,,Buffy? Jak je na tom? Nějaká změna?" Do pokoje vešla Dawn a sedla si na kraj postele, vedle něho. Buffy se tak trochu vrátila do reality. ,,Ne Dawnie. Žádna. Možná je to tak lepší, víš. Když je mimo necítí bolest." Snažila se to zlepšit. ,,Já vím, ale kdyby aspoň nějak reagoval, bylo by mi líp. Měla bych jistotu, že se uzdraví." Odpověděla Dawn, usmála se na Buffy a chytila Spika za ruku. ,,Uzdraví se Dawn. Já tomu věřím. A věřím i jemu." Při těch slovech se dívala na Spikovu tvář. Dawn skákala pohledem z jednoho obličeje na druhý. Nakonec vztala. ,,Jdu nám nachystat něco na snídani." Přešla ke dveřím, ale tam se zarazila. ,,Buffy spala si vůbec?"  Zamyslela se nad odpovědí. Nakonec řekla pravdu. ,,Vlastně ještě ne, ale nechci od něj odcházet." řekla Buffy a znovu ho přejela pohledem. ,,Tak si aspoň zdřímni na křesle, když už nic jiného. Za chvíli jsem tu se snídaní." Potichu zavřela dveře a utíkala po schodech dolů. Zrovna vcházely Tara s Willow. ,,Jak je Spikovi?" zeptala se starostlivě Tara. ,,Zatím žádná změna. Buffy u něj sedí po celou dobu, ještě ani nespala." Odpověděla a vešla do kuchyně. Čarodějky šly za ní. ,,Vážně?" zeptala se Willow s potutelným úsměvem. ,,Jo, ale měla bych u něj sedět já! To kvůli mě se mu to stalo." řekla smutně a přitom se dívala do lednice. ,,Dawnie, to není pravda. Ty za nic nemůžeš. Za všechno může Glory a ty to dobře víš." řekla Willow a začala vytahovat cereálie. ,,Půjdu se podívat za Buffy." Řekla tiše Tara a vydala se nahoru po schodech. Zaťukala na dveře. ,,Dále" zavolala Buffy aniž by vztala z křesla. Tara potichu vešla a zavřela za sebou dveře. ,,Ahoj Buffy." Podívala se na Spika. ,,Vypadá aspoň trochu líp." Konstatovala a sedla si na zem do tureckého sedu. ,,To je jen tím, že jsem mu ošetřila nějaké rány." řekla Buffy s malým úsměvem. Tara si začala žmoulat konce rukávů svého svetru, když promluvila. ,,Víš, napadlo mě, že bychom s Willow mohly udělat nějaké uzdravovací kouzla, aby, až se probudí, neměl takové bolesti." Dívala se do země. Buffy nad tím chvíli přemýšlela. ,,Určitě by to bylo lepší, ale zvládnete to? Jste obě hodně vysílené." Ustaraně se na ni podívala. ,,Když s Willow spojíme svoje síly jsme jako jedna mocná čarodějka." Odpověděla a začala se zvedat. ,,Bude nám trvat asi den, než shromáždíme všechno co budeme potřebovat." Chytla Buffy za ruku a pak vyšla z pokoje. Buffy se podívala na Spika. ,,Trochu ti to ulehčíme. Co na to říkáš?" Odpověď se jí nedostala.

,,Vážně? Tak mi vysvětli, proč, když mě Glory mučila, si ani nepípnul. Nebo si se neozval předtím, než jsem spadnul s té proklaté věže a stáhnul s sebou i Doca. Vždycky se ozveš až potom!"

.......

,,Copak? Došli ti slova, že jo. Takže mám pravdu. Cítíš k ní úplně to samé co já!"

,,Hele nepapatuješ si náhodou, jestli ti při tom pádu nevypadnul mozek? Mluvíš jako bys ho neměl!"

,, Ha, věděl jsem to! Si do ní taky zabouchnutej, proto se vždycky ozveš až potom, co jakože něco podělám."

,,Je mi tě vážně líto! Snažíš se být hodnej, pomáhat silám dobra. Jsi bojovník proti zlu. Ale co s toho máš?! Nic! Vůbec nic! Když si byl na té správné straně měl si aspoň slávu a respekt ostatních! Teď si všem jen pro smích!"

,,Teď jsem na správné straně! A něco mám! Mám Buffy!"

,,Ty ji máš?! A kdy si ji políbil, kdy jsi jí měl v náručí, kdy vzdychala tvoje jméno?! Že o tom nevím!"

,,Mám ji ve svém srdci!"

,,Tam je ti platná, jak mrtvému tatranka!! Kdyby to bylo po mém už by byla naše i fyzicky! Jen trochu chtít!"

,,Kdyby bylo po tvém už je ze mě jen hromádka prachu! Dobře to víš!!"

,,Za to teď si na tom mnohem líp!! Teď máš jenom všechny kosti na prach!! To sis fakt polepšil  Mimochodem kde je asi naše Buffy teď?! Vsadím se, že tě jen hodili do hrobky jako minule! Ani pes po tobě neštěkne!!"

,,Nejsem ve své hrobce. Nebo možná jsem, ale je mi to jedno, protože mi srdce říká, že je někde blízko. Vím to! A ty to musíš cítit taky!"

,,Řečičky!! Víš z jaké výšky si spadl?! Tos to mohl rovnou vzít s Aifelovky! Bylo by to stejné! Máš halucinace! To je strašný! Jednou nohou v pekle vedle přemožitelky, druhou v pekle opravdovém! Ty máš úžasnej neživot!!"

,,Na ty tvoje kecy jsem tak zvědavej. Klidně to peklo vedle Buffy vezmu a ještě s poděkováním! A ty budeš taky nadmíru spokojený, když budu moct být v její blízkosti! Tak už drž zobák a nech mě odpočívat, ať jsem co nejdřív zase vcelku!"

,,Jasně, jasně. Ty tady kvůli ní trpíš a ona se buď baví se svýma kamarádíčkama v bronzu nebo je zavřená ve svém pokoji a přemýšlí nad tím, jaké by to bylo krásné, kdyby mohla být se svým Angelem!! Dobře víš, že ať uděláš cokoliv, vždycky bude na prvním místě on!!"

,,On ale odešel!! Nechal ji tu samotnou na pospas světu a tím, se jí vzdal!! To já nikdy neudělám!! Budu tu pořád a jenom pro ni!! Nakonec si ke mě najde cestu i kdybych se měl třeba rozkrájet!!"

,,No, to máme nádhernou budoucnost!! Zatraceně mysli taky trochu na mě!! Já mám taky svý potřeby!! Ty myslíš jenom na ni a co mám sakra dělat já?! Mohl bys někdy prostě jen vypnout kanál Buffy a.."

,,Na to zapomeň! Nic takového. Kanál Buffy je zapnutej už na vždycky! Pojede až do konce světa!!!"

,,To mi jako chceš namluvit, že budeš pořád myslet jen na ni i po její smrti?"

,,Po její smrti na to nebudu mít čas! Budu tu nanejvíš tak deset sekund!!"

,,No to je budoucnost. Proč musím přebývat v hlavě blázna. Co jsem komu neudělal?! Já musel být v minulým životě sakra hodnej!!"

,,Sklapni už! To se nedá poslouchat!"

,,Já si můžu mluvit co chci a jak dlouho se mi bude chtít!"

,,Vymyslím si na tebe nějakej vypínač a pak už konečně....A do hajzlu! Tak tomuhle říkám pořádná bolest. Zatraceně práskněte mě někdo přes hlavu ať jsem zase mimo!!!"

Will s Tarou seděly v tureckém sedě každá z jedné strany postele a odříkávaly už třetí zaklínadlo. Když odřekly první nestalo se nic. To znamenalo, že orgány jsou zdravé. Když dokončily druhé, Dawn se rozbrečela a zacpala si uši, protože se ozvalo hlasité křupání kostí. Narovnávaly se mu a srůtávaly. Obě čarodějky se na chvíli zarazily, ale pak pokračovaly dál. Třetí kouzlo ho mělo přivézt do stavu vnímání. Dokončily zaříkání a postavily se. Víc udělat nemohly. Buffy si sedla na kraj postele a chytla Spika za ruku. Jemně mu ji stiskla. Chvíli se nic nedělo. Potom jí stisk oplatil a pomalu otevřel oči. Zůstal na ni zírat v němém úžasu. ,,Jak se cítíš?" zeptala se váhavě. Zamyslel se. ,,Jako by mě podupalo stádo slonů a nějaký chytrák mě pak shodil s Aifelovky." zašeptal skoro neslyšitelně. Potom se rozhlédl po ostatních. Každý pohyb ho bolel. Bylo to snad ještě horší než po mučení ála Glory. Uviděl smějící se čarodějky, pak se pohledem zastavil na Dawn. Viděl, že má uplakané oči. Sevřelo se mu hrdlo. Dostal strach, že se něco pokazilo. ,,Co se ti stalo Dawn?" zeptal se zase skoro neslyšitelně. Dawn znovu vytryskly slzy. Opatrně se posadila na opačnou stranu postele a chytla ho za ruku. ,,Ty si kvůli mě spadl nejmíň z osmdesáti metrové výšky a ptáš se mě, jestly mi něco není?" zeptala se. Nečekala na odpověd a opatrně ho objala. Čarodějky se vytratily dolů, zavolat ostatním, že se ho podařilo probudit. Dawn znovu plakala. ,,Bála jsem se, že se už neprobudíš. Kdybych nevěděla, že jsi upír, uvěřila bych, že tu leží mrtvola." Spike sebou nepatrně cuknul, když ho objala, ale pak jí položil volnou ruku na záda. Pohledem poděkoval čarodějkám za pomoc. ,,No tak klíčku. Měla bys už vědět, že mě se tak snadno nezbavíš." zašeptal a políbil jí do vlasů. Objímaly se ještě dlouhou chvíli, ale pak se Dawn odtáhla. ,,Promiň musím si zapsat do deníčku, že ses probudil." řekla a vyřítila se z pokoje. Spike se podíval na Buffy. Celou dobu seděla bez pohnutí a držela ho za ruku. ,,Jak dlouho jsem byl mimo?" zeptal se šeptem a nespouštěl z ní oči. ,,Dva dny. Vůbec ses nepohnul a nevydal si ani jediný zvuk. Bylo to dost těžký, dívat se na tebe 48 hodin, když si byl v takovém stavu." Až příliš pozdě si uvědomila, že se prořekla. Spike na ni zůstal zírat. Ona tu byla po celou dobu a hlídala mě. ,,Proč?" zeptal se. Na víc se v tu chvíli nezmohl. ,,Zachránil si Dawn a celý svět. Nebýt tebe, umřela by. A s ní i já." Sehla se k němu a něžně, tak aby ho to nebolelo, ho políbila. Spike se na chvíli zarazil, ale rychle se vzpamatoval a polibek ji oplatil. Po chvíli se odtáhla. Pro něj příliš brzy, ale pak si uvědomil, že se potřebovala nadechnout, tak se jen pousmál. Vztala. To se mu nelíbilo. ,,Přinesu ti hrnek krve ať si co nejdřív fit." Dala mu ještě letmý polibek a vydala se ke dveřím. Mezi nimi se ještě zastavila. ,,Mám tě ráda, Spiku. A věřím ti. Ve všem." Pak za sebou zavřela a uslyšel tiché a pomalé kroky po schodech. Spike chvíli zaraženě hleděl na dveře a pak se mu na tváři objevil šťastný úsměv.

,,Já věděl, že mě má ráda! A věří mi! Říkal jsem, že mám Buffy! Víc nepotřebuju."

,,Hmm...Musíš se dát rychle do kupy, aby se to: ,Mám tě ráda´ změnilo na ,MILUJU TĚ´! Tenhle neživot se mi začíná líbit."

,,Nepotřebuju tvoje rady! Ty budeš sticha a já si budu žít svůj sen a štěstí!"

,,Vážně věříš, že tě poslechnu?!"

,,Ne, ale já právě objevil ten vypínač. Měj se!" Ozvalo se ještě zavrčení a pak už bylo konečně ticho. Za malou chvíli do pokoje vešla Buffy a velkým hrnkem plným krve. Spike ho vypil na ex. Byl strašně unavený, stejně jako Buffy. Lehla si k němu a uvelebila se v jeho náručí. Za chvíli usnula. ,,Miluju tě" zašeptal jí Spike do ucha a vzápětí taky usnul. Dawn opatrně nakoukla dovnitř. Když je uviděla spát vedle sebe, usmála se a potichu zavřela dveře. ,,Aspoň k něčemu byla ta apokalypsa dobrá. Snad budou konečně oba šťastní a spokojení." Potichu vešla do svého pokoje na tváři radostný úsměv.

                                                     KONEC